##title:Slečna závist
##author:Arakain
====

[Ami]Ta dívka u oltáře, co pohled tvůj teď váže
skrýt [G]závist zkouší za [Ami]vlastním bohatstvím.
Má [Ami]krásu, moc I skávu, přesto vidíš, že se trápí,
když tvář [G]zakrývá jí závoj z [Ami]černejch pavučin.
[Ami, G, Ami, Ami, G, Ami]Áá…


Proč přišla takhle zrána a co si žádá u pána,
že svíčku drží v dlaních, tiše obchod nabízí.
Bože vyslyš moje přání, jak neřekneš svý ANO mi,
tak ďáblu ruku podám, když mi pomoc přislíbí.

R:
Áá…


No jen řekni, dám ti to co chceš, já věřím, ty to dokážeš,
slib krví potvrdím, jen dej ať nikdo nemá víc.
Mě pálí, když je kdokoli s víc štěstím se vším cokoli,
co zrovna nemám já, ať radši sama nemám nic.

R:


Teď otáčí se s nevolí, jak ďáblu podpis zabolí,
už do rysů jí kreslí vrásky z duše šedivý.
Pak konečně k nám promluví, skřek havraní tu zakrouží
a mezi námi hledá, svoji oběť vybírá.
Když ne mě radši nikomu a slova nejsou k ničemu,
to slečna závist vstoupila zas do někoho z nás.