##title:Růže z Texasu
##author:Matuška Waldemar
====

Jedu [D]takhle večer [D7]stezkou d[G]át stádu k řece [D]pít,
v tom potkám holku [Hmi]hezkou, že [E7]jsem až z koně [A7]slít.
Má [D]kytku žlutejch [D7]květů, snad [G]růží, co já v[D]ím,
Znám plno hezkejch [Hmi]ženskejch k světu, al[Emi]e tahle [A7]hraje [D]prim.

R:
[D7]Kdo si [G]kazíš smysl pro krásu, ať [D]s tou nebo s tou,
dej si říct, že kromě [Hmi]Texasu, tyhle[E7] růže neros[A7]tou.
Ať máš [D]kolťák nízko [D7]u pasu, ať si[G] třeba zloděj [D]stád,
svoji žlutou růži [H7]z Texasu bude[Emi]š pořád m[A7]ít už r[D]ád


Řekla, že tu žije v ranči jen sama s tátou svým
a hrozně ráda tančí, teď zrovna nemá s kým.
Tak já se klidně nabíd', že půjdu s ní a rád
a že se dám i zabít, když si to bude přát.

R:


Hned si se mnou dla rande a příšla přesně v půl
a dole teklo Rio Grande a po něm měsímc plul.
Když si to tak v hlavě srovnám, co vím jsem si moh' přát
ona byla milá, štíhla, rovná, zkrátka akorát.

R:


Od těch dob svý stádo koní sem vodím k řece pít
a žiju jenom pro ni a chtěl bych si jí vzít
Když večer banjo ladím a zpívám si tu svou,
tak pořád v duchu hladím, tu růži voňavou