##title:Růže z Texasu ##author:Matuška Waldemar ==== Jedu [D]takhle večer [D7]stezkou d[G]át stádu k řece [D]pít, v tom potkám holku [Hmi]hezkou, že [E7]jsem až z koně [A7]slít. Má [D]kytku žlutejch [D7]květů, snad [G]růží, co já v[D]ím, Znám plno hezkejch [Hmi]ženskejch k světu, al[Emi]e tahle [A7]hraje [D]prim. R: [D7]Kdo si [G]kazíš smysl pro krásu, ať [D]s tou nebo s tou, dej si říct, že kromě [Hmi]Texasu, tyhle[E7] růže neros[A7]tou. Ať máš [D]kolťák nízko [D7]u pasu, ať si[G] třeba zloděj [D]stád, svoji žlutou růži [H7]z Texasu bude[Emi]š pořád m[A7]ít už r[D]ád Řekla, že tu žije v ranči jen sama s tátou svým a hrozně ráda tančí, teď zrovna nemá s kým. Tak já se klidně nabíd', že půjdu s ní a rád a že se dám i zabít, když si to bude přát. R: Hned si se mnou dla rande a příšla přesně v půl a dole teklo Rio Grande a po něm měsímc plul. Když si to tak v hlavě srovnám, co vím jsem si moh' přát ona byla milá, štíhla, rovná, zkrátka akorát. R: Od těch dob svý stádo koní sem vodím k řece pít a žiju jenom pro ni a chtěl bych si jí vzít Když večer banjo ladím a zpívám si tu svou, tak pořád v duchu hladím, tu růži voňavou