##title:Píseň starého pistolníka
##author:Vostrý Mirko
====

Tam [Dmi]uprostřed prérie na západě,
kde [Edim]den mizí [Dmi]v tmách,
tam [Gmi]starý farmář [Dmi]sám a sám
[A7]žije ve vzpomín[Dmi]kách.
Už dávno je tomu, co poslední třesk
do[Edim]zněl kara[Dmi]bin,
[Gmi]z života světel [D7]zůstal
jen [A7]života [D]stín.

R:
Už [G]dávno vychladly mé [F#mi]pistole
a [C]dým z nich [Ami]odnes [D7]vítr [G]v dál.
Mé [Ami]oči [Ami7+]nehledí již [Ami7]vesele,
život [G]nedá, [D7]co mi [G]vzal.

Jen bouře [H7]zlá, když divnou píseň [Emi]zpívá,
tu duše [C]má se roze[G]chví[D7]vá.
Už [G]dávno dozněly mé [F#mi]pistole
tam [Ami]někde [D7]v nitru šedých [Gmi]skal.


Když plouží se prérií hor černý stín
a já jsem tak sám,
ruka má stará hladívá,
co ještě tak rád mám.
Až osud mne zavolá neznámo kam,
já nechci se bát,
musíte mi mé pistole
na cestu dát.

R: ...
[F#mi]tam [Ami]někde [D7]v nitru šedých [G]skal. [CmiG]