##title:Píseň, co mě učil listopad
##author:Wabi Daněk 
====

 M[G]álo jím a m[C]álo spím a m[G]álokdy tě v[C]ídám,
m[G]álokdy si n[Hmi]echám něco zd[Ami]át,[D7]
d[C]oma nemám st[G]án[G/F#]í už [Emi]od jarního t[C]ání,
c[F]ítím, že se blíží listop[G]ad.
R:
 Listopadov[F]ý písně [C]od léta už sl[G]ýchám,
vítr ledov[Ami]ý př[C]inesl je k n[G]ám,
tak mě neček[F]ej, dneska n[C]ikam neposp[G]íchám,
listopadov[Ami]ý pí[C]sni naslouch[G]ám.

 Chvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí,
k zemi padá zlatý vodopád,
pod nohama cinká to poztrácené listí,
vím, že právě zpívá listopad.
R:

 Dál a dál tou záplavou, co pod nohou se blýská,
co mě nutí do zpěvu se dát,
tak si chvíli zpívám a potom radši pískám
píseň, co mě učil listopad.
R: