##title:Ptáčata
##author:Brontosauři
##_version:(v2)
==============
[G]Na kolejích stála a za uchem květ,
   vlasy trávou zavázaný,
[C]s kytarou na zádech, [G]strun už jen pět,
[D7]hezký oči uplaka[G]ný.

Opuštěnejch ptáčat plnej je svět,
   hnízda hledaj', neví, co dál,
   vyšlápli jsme ránem a v neděli zpět,
   za tejden jsem u trati stál.

R: [C]Víš, holky těžší to [G]maj',
[Ami]ví[C]š, holky těžší to [G]maj'.

Říkal jsem jí "štístko zatoulaný",
   vždycky smála se a začala hrát
   o potocích v trávě a o znamení,
   co lidi uměj' ze zloby dát.
R:

4.=1.