##title:Popelka
##author:Xindl X
##_version:(v1)
==============
Už zase [G]skončil flám,
do vodky [Emi]džus ti dám
a pak ti [C]spočítám nový [G]ztráty. [D]
Úsměv si [Ami]namaluj, i kdyby [C]nebyl tvůj,
vždyť co ti [G]zbejvá, než se mi [D]smát.

Popelko [G]mejdanů, co snídá v [Emi]županu
a nechce [C]tancovat podle [G]táty. [D]
Víš dobře [Ami]kudy jde, tak ať tě [C]nemine,
víš, že [G]zázrak prej se smí [D]stát.

R: [Emi]Popel a [C]hrách,
a [G]hry, [D]co se nedají vy[Emi]hrát [C]
než [G]s velkejma ztráta[D]ma.
[Emi]Popel a [C]hrách,
kdo [G]ví,
[D]s kým Popelko půjdeš [Emi]spát. [C]
Holubi [D]odlítli, přeber si to sa[Emi]ma, [C]  [G]
[D]přeber si to sa[Emi]ma...[C]  [D]

Žiješ na kolejích,
všichni tě milují,
krom toho, kdo chybí ti teď nejvíc.
Ten, co mu utíkáš, neboť mu zazlíváš,
že tě měl tak trochu moc rád.

Jsi místní Popelkou, hraješ si na velkou,
každou noc vyzkoušíš novej střevíc.
Než ze sna procitáš, půlnoc je odbitá,
kočár dávno ztratil se v tmách.

R:

Žiješ na kolejích,
vlaky už odjely
a město polyká dětský stíny.
Pod vokny napad sníh a lidi v ulicích,
jsou tak prázdný, až se chce řvát.

Jsi diva z divanu, sedáš si na vanu
a smejváš z pod vočí černý splíny.
Víš dobře kudy ne, nebe tě nemine,
tak proč bejváš tak nejistá.

R: + přeber si to sama