##title:Lokaj
##author:Klíč
##_version:(v2)
==============
R: [A]Kde zas vězí ten [D]spící [A]lokaj, [E]kolo[A]hnát,
omlouvám se, panstvo, račte jen, [D]tu je [A]salon [E]a tam [A]sad,
[Ami]zákusky budou [C]hned, [G]i [C]vína [G]je [C]dost,
hněte se, Jean, kde je led, [G]tohle [C]vzácný [G]je [E]host,
a [A]co je s muzikou, [D]a ten [A]pejsek [E]chtěl by [A]kost,
bravo, Jean, teď si smíte dát v [D]kvelbu [A]sklenku [E]pro [A]radost.

[Ami]Chtěl jsem jí jednou jen "lásko má" [G]říci,
a ona na to:"Jean, tak vyměň tu [Ami]svíci,"
chřadnu, vadnu, [C]láska je [G]hořká jak [C]blín,
a ona:"[G]Hlavně [Emi]vyciď ten [Ami]cín,"
povězte mi, [C]přátelé, [G]kdo tohle může [C]snést,
teď jdu venčit [G]psa, a [Emi]pak musím:

R:

Psal jsem jí psaníčko:"Krásko, buď zdráva,"
   a ona na to:"Jean, kdy bude ta káva?"
   Tuhle jsem jen hles':"Když chceš, tak si mě muč,"
   prý:"Zapal ten krb a, proboha, mlč!"
   Povězte mi, přátelé, kdo toto může snést,
   teď jdu utřít prach, a pak musím:

R: \dots Bravo, Jean, teď si smíte dát v kvelbu sklenku, a pak dost!