##title:Žlutý gladioly 
##_version:(k6)
##author:Radůza
====
Ten [Dmi]vítr mě [Bb]bere [A]pěkně pod kr[Dmi]kem,
[Dmi]životem [Bb]žene a [A]jenom úpr[Dmi]kem 
[Gmi]cestou mi zpívá, [Dmi]kde už všude [A]byl,
[Dmi]já napůl [Bb]živá [A]hledám jeho [Dmi]cíl. 

R:
[F]Žlu[C]tý, [Dmi]žlu[C]tý [F]gla[C]di[Bb]o[F]ly 
[Bb]s nebem si [Dmi]tančí, [C]tančí s nebem [F]barkaroly
[Bb]s nebem si [Dmi]tančí [C]žlutý gladi[Gmi]o[Dmi]ly. 

Ten vítr mi zpívá sukně z boků bere,
jaká láska divá do srdce se dere,
jaká láska divá mi to v srdci roste,
nevyjdu z ní živá pálí mě až v kostech. 

R: 

Ten vítr, co hojí mě i všechno kolem, 
třese mnou jak chvojím nad vánočním stolem,
to vítr, jen vítr jen vítr se mnou zbyl 
s sebou mě nese a v dálce vidím cíl.

vítr mě bere pěkně pod krkem,
životem žene a jenom úprkem 
cestou mi zpívá, kde už všude byl, 
já napůl živá hledám jeho cíl.