##title:Žlutý gladioly ##_version:(k6) ##author:Radůza ==== Ten [Dmi]vítr mě [Bb]bere [A]pěkně pod kr[Dmi]kem, [Dmi]životem [Bb]žene a [A]jenom úpr[Dmi]kem [Gmi]cestou mi zpívá, [Dmi]kde už všude [A]byl, [Dmi]já napůl [Bb]živá [A]hledám jeho [Dmi]cíl. R: [F]Žlu[C]tý, [Dmi]žlu[C]tý [F]gla[C]di[Bb]o[F]ly [Bb]s nebem si [Dmi]tančí, [C]tančí s nebem [F]barkaroly [Bb]s nebem si [Dmi]tančí [C]žlutý gladi[Gmi]o[Dmi]ly. Ten vítr mi zpívá sukně z boků bere, jaká láska divá do srdce se dere, jaká láska divá mi to v srdci roste, nevyjdu z ní živá pálí mě až v kostech. R: Ten vítr, co hojí mě i všechno kolem, třese mnou jak chvojím nad vánočním stolem, to vítr, jen vítr jen vítr se mnou zbyl s sebou mě nese a v dálce vidím cíl. vítr mě bere pěkně pod krkem, životem žene a jenom úprkem cestou mi zpívá, kde už všude byl, já napůl živá hledám jeho cíl.