##title:Kdosi pro mě říkal 
##_version:(k5)
##author:Nezmaři
#_narrowcols:2
##_imgend:rose.png
==================
Kdosi pro mě [Ami]říkal, jsi [G]šípek i [F]trn na ke[Emi]ři,
[Ami]zkusím tě [F]utrhnout, [D#dim]pak vypít k veče[E]ři,
kdosi pro mě [Ami]říkal, jsi [G]vějíř a [F]já horký [Emi]vzduch,
[Ami]roztanči [F]prsty jen [G]tak, nazdař[Ami]bůh.

Ref1:Pak [Dmi]zabloudil [Dmi/C#]v mlze, když [Dmi/C]hledal můj [G]cit,
já [C]odsekla [C/H]drze: "Tak [Ami]veď mě, chci [Ami/H]jít!
Snad [Dmi]víš, co je [Dmi/C#]ve mně a [Dmi/C]co bude v [G]nás."
Jsou [C]pryč hloupé [C/H]otázky, [Ami]pryč je ten [E]hlas.

Kdosi pro mě říkal, jsi Měsíc a já Velký vůz,
až přijde čas úplňku, tak nasednout si zkus.
Kdosi pro mě říkal, jsi loutna a já umím hrát,
jednou tě naladím, než půjdu spát.

Ref2: Když zmokly mi šaty, dal na kamna hřát
čaj z peprné máty, tu vůni měl rád,
a do hrnku přidal svůj slzavý smích,
ach, co je to platné, ten zvuk dávno ztich.

Kdosi pro mě říkal, jsi dítě a neumíš číst,
do snáře vkládáš si můj javorový list.
Kdosi pro mě říkal, jsem akord a ty nechceš znít,
stačí jen z klavíru tón vykouzlit.

Ref3: Pak vytáhl z rukávu poslední z es,
chtěl říct, že zná rybník a za ním i les
a že láska hřeje i tam v jehličí,
až objevím, kde je, tak past nalíčím.

Ref4: Vždyť život je valčík, ten netančíš sám,
tu pravdu jsem prožila, tu pravdu mám.
Teď budím se brzy, už nemůžu spát,
jen z rádia hlásí, že kdesi je hlad.

Kdosi pro mě [Ami]říkal, jsem [G]Golem a [F]ty jsi můj [Emi]šém,
a [Ami]uvěřil [F]jistě, že [G]jsem, jaká [Ami]jsem.
Kdosi pro mě říkal