##title:Čtvero ročních období 
##_version:(k5)
##author:Nezmaři
=====================
[Ami]Jednou se [F]potkají ti [G]co se potkat [Ami]mají
[C]a vůbec [Ami]netuší že [G]dávno už se [C]znají
[F]jenom ti [G]nedočkaví [C]všechno chtějí [E]hned
[Ami]jiní si [F]počkají i [G]sto světelných [Ami]let

To věčné míjení-se možná má svůj řád 
a neznám nikoho kdo nechtěl by ho znát 
|: tím ale byli bychom ve všem si moc jistí 
stačí že v listopadu opadává listí :|

Na jaře chystají se zpátky tažní ptáci 
když s prvním sluncem sněhuláci tvary ztrácí 
|: na hezkejch holkách chlapi nechávají oči 
a lže kdo říká že se nikdy neotočil :|

Jen letní obloha má svou kouzelnou moc 
pro ty co ráno dávají si dobrou noc 
|: odpouští všem co hvězdy sčítat chtěli 
že s prvním polibkem úplně zapomněli :|

Až bílé vločky spojí se a neroztají 
potom se setkají ti co se setkat mají 
|: na dráze osudů jim kdosi cestu sved? 
počkali na sebe i sto světelných let :|