##title:Na španělských schodech
##_version:(k3)
##author:Křesťan a Druhá tráva
===================                          
[D]Na Španělských [A]schodech se [G]stmívá, 
[D]v zátylku [A]světa zní [G]zvon, 
jsi nenápad[D]ná a nepůvab[A]ná, 
ale [D]chtivá jak [A]Napole[G]on. 
 
[G]Prá[D]vě se [A]protrhly [Hmi]hráze. 
[G]Prá[D]vě teď [A]nevím co s [Hmi]tím. 
[G]Prá[D]vě jsem [A]zaplatil [Hmi]draze. 
[G]Prá[D]vě jsem [A]zapálil [G]Řím. 
 
Vždycky jsem chtěl stavět lodě, 
po mořích plout, s větrem snít: 
ta neodbytná a nenasytná 
touha se nepotopit. 
 
Právě jsem objevil Zemi. 
Právě jsem překročil Don. 
Právě jsem hýčkaný všemi. 
Právě já historión. 
 
V sedanských blindážích sládne 
i náš hořký a ztracený svět: 
ta nedůtklivá a věčně živá 
nevůle odpovědět. 
 
Právě vzdal jsem se zlému. 
Právě tak vzdám se i vám. 
Právě jsem uvěřil všemu. 
Právě se připozdívá, 
připozdívá.