##title:Ve skříni 
##_version:(k2)
##_imgend:desert.png
##author:Karel Plíhal
=========
Kdesi [D]dole v [D]babiččině [A]skříni
[A]bydlí bedu[D]íni, v [G] její [Cmi][A]skříni.
[A]Křičí [D]na mě, [D]kámo dej mi [A]čouda,
[A]cígo za velbl[D]ouda, [G]křičí[Emi] [A]na [D]mě.
[D]Dlouhý [G]karavany [D]jdou hlavní [A]třídou,[D]
[D]dlouhý [G]karavany [D]jdou, já jdu [A]s nima
[D]zapít [G]trable který js[D]ou, který, [A]přijdou,[D]
[D]je to [G]príma chvíli [Hmi]být mezi [A]svýma.[G]

Člověk míní, Pan Bůh zase mění,
beduíni v skříni zabydlení
hrají karty, pijí vodu z misek,
kdy je Šrámkův Písek vyzvídají.
Dlouhý karavany jdou hlavní třídou,
dlouhý karavany jdou, já jdu s nima
zapít trable který jsou, který příjdou,
je to príma chvíli být mezi svýma.

V šeru skříně tiše dřepí blázen,
touží po oáze, po tvém klíně.