##title:Sto kroků samoty 
##_version:(k1)
##author:Jarret
================
[Hmi] [A] [G] [F#mi] [Hmi]
[Hmi] [A] [G] [F#mi] [Hmi]

Slunce [Hmi]rozpaluje Jeruzalém, 
který je [A]na dvě půlky rozdělen,
u zdi [G]nářků stojíš,
[F#mi] polykáš slzy a [Hmi]prach.

Město dvou [Hmi]bohů tak to je náš svět, 
moje [A]žalmy znáš už nazpaměť
a i [G]já mám 
[F#mi]z tvých modliteb [Hmi]strach.

Říkáš [G]nevadí-[A]í-[Hm]í-í[F#mi],
[G]věř si čemu [A]chceš a zůstaň se mnou [Hmi]dál.[F#mi]
A já [G]nevím [A]proč to [Hmi]říkám,[F#mi]
proč se sebe [G]v tobě zříkám, 
[A]proč to nevydr[D]žím.

[Hmi] [A] [G] [F#mi] [Hmi]
[Hmi] [A] [G] [F#mi] [Hmi]

Nechci mluvit, ublížila jsem dost, 
sto kroků samoty jdeš po střepech bos.
Věčně zdůvodňuje 
ten, kdo nevěří.

Něco mi říká všeho nech a běž,
tónem jak přikázání nezabiješ,
chci to říct,
radši počkám až se sešeří.

Říkáš nevadí-í-í-í, v
ěř si čemu chceš a zůstaň se mnou dál.
A já tuším proč to říkám, 
proč se sebe v tobě zříkám,
proč to nevydržím.

[G]Všechna [A]slova co [D]znám, 
za [G]jedno gesto [A]rozpro[D]dám,
[G]jedno [A]gesto tvůj [Hmi]palec [F#mi]dolů, 
[G]toho se snad nedoč[E]ká-á-[A]ám [H]ó-[C#mi]ó-ó-ó[G#mi]-ó-ó

[A]Věř si čemu [H]chceš a zůstaň se mnou [C#mi]dál [G#mi]
a já [A]vím, [H]proč to [C#mi]říkám[G#mi],
proč se sebe [A]v tobě zříkám, 
[H]proč to nevydr[E]žím.