##title:Žízeň
##author:Spirituál kvintet / tradicionál
====

Když k[C]apky deště buší na [Fmaj7]rozpálen[G]ou z[C]em,
já toužím celou duší dát [Fmaj7]živou vodu vš[C]em,
už v knize knih je psáno: bez [Fmaj7]vody n[G]elze ž[C]ít,
však ne každému je dáno z [Fmaj7]řeky pravdy p[C]ít.
R:
Já mám ž[G]ízeň, věčnou [C]žíz[C7]eň,
stačí ř[F]íct, kde najdu vl[C]áhu
a zchladím [F]žáhu [C]páliv[G]ou,
ó, já mám žízeň, věčnou [C]žíz[C7]eň,
stačí ř[F]íct, kde najdu vl[C]áhu,
a zmizí [F]žíz[C]eň, [F]žíz[C]eň, [F]žíz[C]eň, [F]žíz[C]eň.

Stokrát víc než slova hladká jeden čin znamená,
však musíš zadní vrátka nechat zavřená,
mně čistá voda schází, mně chybí její třpyt,
vždyť z moře lží a frází se voda nedá pít.
R:
Já mám žízeň...

Jak vytékají říčky tam zpod úbočí hor,
tak pod očními víčky já ukrývám svůj vzdor,
ten pramen vody živé má v sobě každý z nás
a vytryskne jak gejzír, až přijde jeho čas.
R:
Já mám žízeň...