##title:Toulavej
##author:Vojta Kiďák Tomáško
====

Někdo z [Ami]vás, kdo chutnal [G]dálku, jeden z [Ami]těch, co rozu[E7]měj,
ať vám [Ami]poví, proč mi [G]říkaj, proč mi [F]říkaj Toula[Ami]vej.
Kdo mě [Ami]zná a v sále [G]sedí, kdo si [Ami]myslí: &quot;je mu [E7]hej&quot;,
tomu [Ami]zpívá pro všed[G]ní den, tomu [F]zpívá Toula[Ami]vej.
R:
[F]Sobotní ráno [G]mě neuvidí [G7]u cesty s klukama [C]stát,
[F]na půdě celta se [G]prachem stydí
[F]a starý songy jsem [G]zapomněl hrát, zapomněl [Ami]hrát.

Někdy v noci je mi smutno, často bejvám doma zlej.
Malá daň za vaše &quot;umí&quot;, kterou splácí Toulavej.
Každej měsíc jiná štace, čekáš, kam tě uložej,
je to fajn, vždyť přece zpívá, třeba smutně, Toulavej.
R:
Sobotní ráno mě neuvidí...

Vím, že jednou někdo přijde, tiše pískne: &quot;No tak &apos;dem!&quot;
Známí kluci ruku stisknou, řeknou: &quot;Vítej, Toulavej!&quot;
Budou hvězdy, jako tenkrát, až tě v očích zabolej,
celou noc jim bude zpívat jeden blázen - Toulavej.
R:
Sobotní ráno mi poletí vstříc, budeme u cesty stát,
vypráším celtu a můžu vám říct,
že na starý songy si vzpomenu rád, vzpomenu rád.

Někdo z vás … Toulavej.


