##title:Tak už mi má holka mává
##author:Hoboes
====

P[Emi]osledních p[D]ár minut zb[C]ejvá j[Emi]en,
máš teplou dl[D]aň, už se st[A]mív[Emi]á,
těžký je ř[D]íct, že se k[C]ončí d[Emi]en,
vlak posle[D]dní vagón [A]mív[C]á.[E]
R:
T[G]ak už mi má holka mává, ve vočích má slzy p[F]áliv[D]ý,
[Emi]život jde dál, to se st[C]ává, [A7]já to v[D7]ím,
t[G]ak už mi má holka mává, výpravčí zelenou [F]dáv[D]á,
tak [Emi]jeď, jeď, jeď, tak jeď, jeď, jeď,
tak [ ]jeď, jeď, jeď, tak jeď.

Koleje jsou cejchem loučení,
holkám se ve vočích střádá,
smutek je šátek osamění,
co mužskejm na cestu mává.
R:
Tak už mi má holka mává...

Za zády zůstal mi pláč a smích,
do tmy se můj vlak teď řítí,
zmizela holka jak loňskej sníh
a světla měst v dálce svítí.
R:
Tak už mi má holka mává...