##title:Slečna závist
##author:Aleš Brichta / Uriah Heep
====


Ta [Ami]dívka u oltáře, [(G)]co [Ami]pohled tvůj teď váže,
skrýt z[G]ávist zkouší za vl[Ami]astním bohatstvím.
Má krásu, moc i slávu, [(G)]přesto [Ami]vidíš, že se trápí,
když tvář za[G]krývá jí závoj tkanej z [Ami]černejch pavučin.
R:
[Ami]Ááá[G]ááá...

Proč přišla takhle z rána a cosi žádá u pána,
že svíčku drží v dlaních, tiše obchod nabízí.
Bože, vyslyš moje přání, jak neřekneš svý ano mi,
tak ďáblu ruku podám, když mi pomoc přislíbí.
R:
Áááááá...

Jen řekni, dám ti to, co chceš. Já věřím, ty to dokážeš.
Slib krví potvrdím, jen dej, ať nikdo nemá víc.
Mě pálí, když je kdokoliv svým štěstím, se vším, cokoliv
co zrovna nemám já, to radši ať sama nemám nic.
R:
Áááááá...

Teď otáčí se s nevolí, jak ďáblův podpis zabolí,
už do líců jí kreslí vrásky z tuše šedivý.
Pak konečně k nám promluví, skřek havraní tu zakrouží
a mezi námi hledá, svoji oběť vybírá.
Když ne mně, radši nikomu, a slova nejsou k ničemu,
to slečna závist vstoupila zas do někoho z nás.
R:
Áááááá...	 (to fade out)