##title:Růže kvetou dál
##author:Helena Vondráčková / Golden Kids
====

Ty, kdo [G]bloudíš sám a [G7]sám dlažbou [C]cest a jejich [G]špínou,
smutkem [C]dní a nudou [G]línou, já tě [F]znám,[D]
ty, kdo [G]ztratils' přízeň [G7]dam, kdo jsi [C]lásce ustlal [G]v hrobě,
škodíš [C]tím jenom sám [G]sobě, že jsi [F]sám.[D]
R:
Pod[Ami]ívej, kvete [D]růže, po[Hmi]dívej, kvete [E7]růže, po[Ami]dívej,
kvete [D]růže, ta [G]tvá.[D]

Ty, kdo nevíš kudy kam samou bídou koncem týdne,
nemáš mládí právě klidné, já tě znám,
kdo se topíš jako prám v naší rozbouřené době,
v téhle chvíli právě tobě povídám.
R:
Podívej, kvete růže...

Ty, kdo znáš se k dětským hrám, ač tě bosé nohy zebou,
počkej na mě, půjdu s tebou, já tě znám,
slunce zamklo zlatý chrám, noc, ta dáma v černé róbě,
volá hvězdu a jdou obě přímo k vám.
R:
Podívej, kvete růže...

Ty, kdo víš, a ty, kdo znáš, kdo jsi duše ctná a čistá, 
a kdo v srdci kousek místa pro mě máš, 
až se zklamu, nebo až ztratím víru v tuhle řádku, 
tak ty mě zas naoplátku zazpíváš:
R:
Podívej, kvete růže... 2x