##title:Planeta
##author:Hana a Petr Urlychovi
====

K[C]ámen bez tíže,
h[Ami]řbitov bez kříže,
p[F]laneta d[G]ávno v[C]yhaslá.
N[ ]ěkdo si s ní hrál,
[Ami]málo o ni stál,
t[F]ak šanci k[G]vést jsi p[C]ropásla.
R:
[Ami]Je tu ticho, b[G]ledý [C]svit,
[Ami]od sluníčka [G]má tu [C]klid,
o[E]d tíže pozemské i [Ami]od lidí,
[F]za touhu svou se přesto n[C]estydí,
chce se [Dmi]vrátit zpátky
láskou [G]do pohádky
pouhým d[C]ýchnutím.

Lávou klokotá,
plná života,
planeta zdálky modravá.
Stokrát prokletá,
znova rozkvétá,
člověka tíhou spoutává.
R:
Kámen tlačí v ramenou,
tvář má potem zmáčenou,
před bouří chrání, co kdy zasadil,
pak staré housle v klidu naladí,
zpívá do setmění
o tom, co se změní
pouhým dýchnutím.