##title:Míle
##author:Waldemar Matuška / Bob Dylan
====

M[G]íle a m[C]íle jsou c[G]est, které zn[Emi]ám,
jdou [G]trávou i [C]úbočím sk[D]al,
jsou cesty zpátky a jsou cesty tam,
a já na všech s vámi stál,
proč ale blátem nás kázali vést
a špínou si třísnili šat?
R:
To [C]ví snad jen d[D]éšť a v[G]ítr kolem n[Emi]ás,
ten v[C]ítr, co z[D]ačal právě v[G]át.

Míle a míle se táhnou těch cest
a dál po nich zástupy jdou,
kříže jsou bílé a lampičky hvězd
jen váhavě svítí tmou,
Bůh ví, co růží, jež dál mohly kvést,
spí v hlíně těch práchnivých blat?
R:
To ví snad jen déšť...

Dejte mi stéblo a já budu rád,
i stéblo je záchranný pás,
dejte mi flétnu a já budu hrát
a zpívat a ptát se vás,
proč jen se účel tak rád mění v bič
a proč že se má člověk bát?
R: 
To ví snad jen déšť... 2x