##title:Marsyas a Apollón
##author:Marsyas
====

[C]Ta krásná dívka, [Dmi7]co se bojí [G]o svoji krásu,
[C]Athéna [Dmi7]jméno má, z[F]a starých d[C]ávných časů,
odhodí flétnu, [Dmi7]hrát nejde s n[G]ehybnou tváří,
t[C]en, kdo ji [Dmi7]najde dřív, t[F]omu se př[C]ání zmaří.
R:
[Ami]Tak i Marsyas zm[G]ámen flétnou [Ami]věří, že m[F]usí přetnout
/: j[C]edno pravidlo, sáz[G]ku a hr[F]át l[C]íp n[G]ež b[C]ůh. :/

Bláznivý nápad, snad nejvýš Marsyas míří,
Apollón souhlasí, oba se s trestem smíří,
král Midas má říct, kdo je lepší, Apollón zpívá,
o život soupeří, jen jeden vítěz bývá.
R:
Tak si Marsyas zmámen flétnou věří a musí přetnout
/: jedno pravidlo, sázku a hrát líp než bůh. :/

Obrátí nástroj, už ví, že nebude chválen,
prohrál a zápolí, podveden vůlí krále,
sám v tichém hloučku, sám na strom připraví ráhno,
satyra k hrůze všech zaživa z kůže stáhnou.
R:
Tak si Apollón změřil síly, každý se musel mýlit,
/: nikdo nemůže kouzlit a hrát líp než bůh. :/

Ta krásná dívka, co se bála o svoji krásu,
dárkyně moudrosti za starých dávných časů,
teď v tichém hloučku v jejích rukou úroda, spása,
Athéna jméno má, chybí ji tvář a krása.
R:
Ty dy dy...