##title:Malý velký muž
##author:Pacifik
====

Dokud [F#mi]tráva bude růst,
řeky potečou a [D]stoupat bude dým,
léta utečou a [E]kam jen padne stín,
země tvá bude [F#mi]tvou.
Dokud [Hmi]noci střídá den,
vítr bude vát a [A]mraky poplujou,
slunce bude plát a [C#]tak jak léta jdou,
země tvá bude [F#mi]tvou.
R:
Jen [A]malý velký muž
tolik dobře věděl, [F#mi]co je vostrej nůž,
smu[ ]tek prázdných sedel,
[D]malý velký muž čekal svý zname[E]ní.[E/D] [E/C#] [E]
Jen [A]malý velký muž žehnal ohni sílu,
[F#mi]z rudých kamenů vítal dýmku míru,
p[D]řesto pohřbil sen,
velký s[E]en u Wounded [F#mi]Knee.

Dokud tráva bude růst,
ruce špinavý až v pláni vztyčí kříž,
řeky zastaví se, plakat neslyšíš
slunce zář krvavou.
Dokud noci střídá den,
slova neplatí, a co je vlastně jen
ono prokletí, co padlo na tvou zem,
na tvou zem ztracenou.
R:
Jen malý velký muž...

Dokud tráva bude růst,
rány nezhojí a neopláchne déšť,
řeky nespojí se v jeden silný proud,
silný proud nadějí.
Dokud noci střídá den,
srdce zlomená, a jejich dávný sen,
skalní ozvěna už nevrátí tvou zem,
silný proud nadějí.
R:
Jen malý velký muž...