##title:Jarní tání
##author:Nedvědi
====

Když první [Ami]tání c[Dmi]estu sněhu zkř[C]íží
[F]a nad l[Dmi]edem se v[E]oda obj[Ami]eví,
voňavá zem se sn[Dmi]ěhem tiše pl[C]íží,
t[F]ak nějak [Dmi]líp si b[E]alím, proč, bů[Ami]hví.
R:
Přišel čas sl[F]unce, zrození a tr[C]atí,
na kterejch p[F]otkáš kluky ze všech s[C]tra[E]n,
/: Hubenej [Ami]Joe, Čára, Ušoun se ti vr[Dmi]átí,
oživne k[F]emp, j[E]aro, vítej k n[Ami]ám. :/

Kdo ví, jak voní země, když se budí,
pocit má vždy, jak zrodil by se sám,
jaro je lék na řeči, co nás nudí,
na lidi, co chtěj' zkazit život nám.
R:
Přišel čas...

Zmrznout by měla, kéž by se tak stalo,
srdce těch pánů, co je jim vše fuk,
pak bych měl naději, že i příští jaro
bude má země zdravá jako buk.
R: 
Přišel čas... + oživne k[F]emp, j[E]aro, vítej k [Ami]nám...