##title:Jako kotě si příst
##author:Jiří Grossman
====

M[C]ěsíc snílek st[F]oupá nad skal[C]ou
a zpívá si svou píseň pomal[G]ou,
je p[C]odobná té, co jsem složil s[F]ám,
tak p[G]oslouchej a nehleď k hodin[C]ám.
R:
Jako k[C]otě si příst a víčka mít zavřená [F]únavo[C]u,
málo je míst, kde staré lásky n[D7]aráz uplav[G]ou,
j[C]edním z nich je náruč tvá, a tudíž máš už zn[F]át,
že jak kotě si příst a v[C]íčka mít zavřená [G]chtěl bych r[C]ád.[F C F]

Dnešní noc je stokrát ztřeštěná
a doznám, že jsem šťastný, že tě mám,
už vítr vlahý stopy bázně svál,
tak můžu říct, co léta jsem si přál.
R:
Jako kotě...

Nevyznám se příliš v lichotkách
a občas se tak stydím, že bych plách',
za blízký strom se ukrýt, a pak vím,
že bych šeptal, ovšem hlasem dunivým:
R:
Jako kotě...
.*:
T[C]ap ta da[F] .[C]..[F C F C F]