##title:Dva havrani
##author:Asonance / skotská lidová
====

Když jsem se [Dmi]z pole [C]vra[Dmi]cela dva havrany jsem [C]slyše[Dmi]la,
jak jeden [F]druhého se p[C]tá: "[Dmi]Kdo dneska več[C]eři nám [Dmi]dá?
Kdo dneska več[C]eři nám [Dmi]dá?"

Ten první k druhému se otočil a černým křídlem cestu naznačil,
krhavým zrakem k lesu hleděl /: a takto jemu odpověděl. :/

Za starým náspem v trávě schoulený, tam leží rytíř v boji zraněný
a nikdo neví, že umírá /: jen jeho kůň a jeho milá. :/

Jeho kůň dávno po lesích běhá a jeho milá už jiného má.
Už pro nás bude dosti místa, /: hostina naše už se chystá. :/

Na jeho bílé tváře usednem a jeho modré oči vyklovem.
A až se masa nasytíme, /: z vlasů si hnízdo postavíme. :/