##title:Dobrodružství s bohem Panem
##author:Marta Kubišová / irská lidová
====

Je [Ami]půlnoc nádherná, [G]spí i lucerna,
[F]tys mě opustil [E7]ospalou.
Z [Ami]hloubi zahrady [G]cítím úklady
s [F]píšťalou [E7]někdo sem [Ami]kráčí.
R:
[C]Hrál náramně [G]krásně [Emi]a na mě
[F]tíha podivná [E7]doléhá.
[C]Hrál náramně, [G]zná mě, [Emi]nezná mě,
[F]něha a [E7]hudba až k [Ami]pláči.

Pak náhle pomalu skládá píšťalu,
krok a slušně se uklání.
Jsem rázem zmatená, co to znamená,
odháním strach a on praví:
R:
"Pan, jméno mé, mám už renomé,
Pan se jmenuju a jsem bůh.
Pan, bůh všech stád, vás má, slečno, rád.
Jen Pan je pro vás ten pravý."

Ráno raníčko, ach má písničko,
Pan mi zmizel i s píšťalou.
Od Pana pro pána o vše obrána,
ospalou najde mě máti.
R:
Hrál a ve tmě krásně podved mě,
kam jsem to dala oči, kam?
Pan, pěkný bůh, já teď nazdařbůh
počítám dal a má dáti.