##title:Bouře
##author:Dougie MacLean / Jaroslava Svobodová, Pavlína Jíšová
====

Slyším [Dmi]bití vln a příboje,
moře [Dmi/C]zuří, bouře blízko je,
maják [Bmaj7]bílým světlem varuje
osa[C]mělé námořníky.
Vítr pron[Dmi]iká až pod kosti,
jeho [Dmi/C]chlad se v duši rozhostí,
tam kde není [Bmaj7]žádné milosti
jenom [C]rozbouřené moře.
R:
[Dmi]Já mám [B]přečkat bouře [Ami]čas, ano Pane,
[Dmi]já mám [B]přečkat bouře [Ami]čas, přečkat bouře [ Dmi]čas.

Odpusť Pane, o čem sním,
proč vždy když ti to předložím,
já sebe znovu uvidím
jak pluju mořem sama.
Teď tvou ruku blízko mám,
tvou velkou lásku poznávám,
jen nevím, proč se obávám
plout bouří když jsi se mnou.
R:
Já mám přečkat bouře čas...

Až vzdálenost nás rozdělí
a pohltí mě čas,
věř, nakonec se uvidí,
že i ten mě nese k tobě.
Zář slunce nebe vyjasní,
to světlo můj strach rozpustí,
zas můžu plakat radostí
láskou, kterou dal´s mi.
R:
Já mám přečkat bouře čas, ano Pane,
já mám přečkat bouře čas, ano Pane,
já chci v bouři vytrvat, s tebou Pane,
já chci v bouři vytrvat, s tebou vytrvat.