##title:Až si jednou
##author:Robert Křesťan a Druhá tráva
====

Až mi [C]čas řekne stůj,
až si [F]jednou sundám [C]boty,
až mi [F]smích kolej[C]nic
řekne příteli s[G]koč.
Až mi [C]zesvětští dlaň
jako [F]kachel z tera[C]koty,
až se [F]posadím k tvým [C]dveřím,
prosím, ne[G]ptej se [C]proč.

Až mi prach z věčných cest
zhladí jizvu na mé tváři,
až budu vědět věci,
které líp nevědět.
Až mi poslední verš
zplaní v starém makuláři
snad to bude pozdě,
ale jistě naposled.

Až pak [D]vítr a déšť
smyjí [G]stopy u Gol[D]goty,
až se [G]dým spále[D]nišť
nakonec rozply[A]ne.
Až si [D]odepnu pás,
až si [G]jednou sundám b[D]oty,
pak n[G]ezbude mi [D]nic
a možná [A]tobě taky [D]ne.