##title:Ani k stáru
##author:Zdeněk Svěrák, Jaroslav Uhlíř
====

[C]Mám ploché nohy po tetě a fanta[F]zii po svém strýci,
už dlouho [Ami]šlapu po světě a nevím, [G]co mám o něm říci.
Kdysi jsem [C]sníval o Nilu a pak se [F]plavil po Vltavě,
já věřil [Ami]spoustě omylů a dodnes [G]nemám jasno v hlavě,
nemám jasno [C]v hlavě.
R:
[G]Ani k s[C]táru, ani k stáru, ani k stáru,
nemám [Gmi]o životě páru, nemám páru,
[F]třeba že jsem [Emi]dosti sečtě[C]lý, sečtě[G]lý.
Až mi [C]tváře zcela zblednou, zcela zblednou,
dal bych [Gmi]si ho ještě jednou, ještě jednou,
třeba s [F]vámi, třeba s [Emi]vámi, chcete-[C]li,[C7]
třeba s [F]vámi, třeba s [Emi]vámi, chcete-[C]li.

Už dlouho šlapu po světě a čekám, co se ještě stane,
mám pořád duši dítěte a říkají mi starý pane,
já citově jsem založen, při smutných filmech slzy roním,
a měl jsem taky málo žen, teď už to asi nedohoním.
Už to nedohoním.
R:
Ani k stáru, ani k stáru, ani k stáru,
nemám o životě páru, nemám páru,
třeba že jsem dosti sečtělý, sečtělý.
Až mi tváře zcela zblednou, zcela zblednou,
dal bych si ho ještě jednou, ještě jednou,
třeba s vámi, třeba s vámi, chcete-li,
třeba s vámi, milé dámy, chcete-li.